čtvrtek 13. prosince 2007

Coperfield, Kameňák a podprsenka

Ona 1: "Hele, ten se zbláznil! Že já mu dovolila sem dát článek! Koukni už ten titulek!" - otočí oči v sloup a roztomile zamrká víčky očí.
Ona 2: "Tos byla ty? Jsi normální?" Už když jsem ho viděla poprvé, říkala jsem si, že je praštěnej."
Ona 1: "Ten ještě uvidí, co mu za to provedu." - zdvihne lehce prohnutý prst, svým kouzelným pobybem ruky, jenž opisuje mírný oblouček.



Ne, milá děvčata, není to nesmysl. Spojení těchto slov má svoje opodstatnění. Co má společného kouzelník David, film pana Trošky s pochybnou kvalitou obsahu a dánské spodní prádlo? Iluzi. Vytváření iluze, vytváření něčeho co neexistuje. Nebo někdo z vás snad věří, že fakt zmizí, mávnutím ruky kohokoliv, lokomotiva, rozhledna na Petříně, nebo protivná sousedka ze třetího patra, která věčně venčí odporného malého psíka, co štěká jak krysa s astmatickým záchvatem? Tedy štěká ten ratlík, ne paní Šitnerová - to jen tak na okraj. Ale zpátky k tématu. Prostě ta iluze, jak jsem napsal. Davida jsem vysvětlil, co se týká Kameňáku, tak v jednom z nich (nechtějte, abych vysypal z rukávu číslo filmu, ani nevím, kolik jich už bylo), se ptal policajtský synek, spratek jeden drzej, proč že se to prý ženy malují a voní. Bleskurychle si odpověděl, že prý kvůli tomu, že "jsou hnusný a smrdí". Ne že bych se s tím ztotožňoval, ale další špinavý trik. Nakreslit, zakrýt. Vytvořit falešnou realitu. A ta "podprda"? Tak tam jsme u jádra věci. Jen si představte, jaký to je mizerný podvod! Muž, který se spoléhá na to, co vidí, jen zajásá, vidí-li krásnou, mladou, vnadnou dívku. Husté vlasy zvolna padající na ramena, někdy i delší, krásná modrá očka, jemná hladká tvář, narůžovělé tvářičky, krásné ploché bříško a prsíčka jak z kalendáře. Jenže pak zjistíte, že vlasy jsou nastavované, očím jiskru vezmou barevné kontaktní čočky hned, co si je odloží do krabičky na koupelnovém umývadle, jemná tvář vezme za své smytím make-upu. Pak už jen zbývá svléknout si stahovací pás, který
celou dobu držel "pneumatiky" v šachu a nová "pušapka"dá vale i rozkošným kopečkům z dekoltu. Pak, drazí pánové, zjistíte, že před vámi stojí monstrum, přelud - klam a šalba, prostě podvod na n-tou. Ano, ano, už jako bych slyšel, že se nám chtějí líbit, že takové je v podstatě chceme, že kdo by se snad za nimi pootočil, kdyby tohle všechno nedělaly? To jsou ultra-blbosti, copak my si strkáme do poklopců ponožky, abychom vzbuzovali dojem "dost dobré výbavy"? Ne, opravdu to neděláme, fakt nás to ani nenapadne. Nejsme jako vy, abychom doháněli to, co nám příroda, nebo Pán Bůh nadělili. A to jsem se ani nezmínil o tom, že máte daleko šílenější zbraně, než jsou podprsenky, co vyzdvihují poprsí! Jsou to podprsenky, kterým v soukromí říkám "nakládačka". Ne podle okurek, ale činek, na které se dá nakládat další a další závaží. Milé dámy, oni ani někteří z pánů neví, že v některých podprsenkách jsou velmi dobře skryty v takových malých kapsičkách vycpávky. Teď jsem si vzpomněl na jedno zvolání ze staršího filmu, který natočili v sousedním Polsku, Sexmise: "hele, falešný k**y!!!" (termín pro drobné domácí zvířectvo, většinou bílé barvy, pro nechápavé uvádím, že samec je kozel). Kdybychom byli jako vy, chodíme do obchodů a dožadujeme se trenek a jiného spodního prádla buď bez vycpávky, nebo s vycpávkou, pro ty, kterým nebylo až tolik dopřáno. Mezi námi, připadal bych si divně, rvát si do kalhot cosi cizího a ještě tak zmenšovat "životní prostor" v kalhotách.
A co říci závěrem? Drahá děvčata, slečny, dámy, paní... - nechte být vytváření iluzí, kašlete na přídavná prsa, i malé poprsí je rozkošné a zulíbání hodné, nestrkejte svoje špeky do stahovacích pásů a oblečení a pochopte, že ani dlouhá blond hříva vás neudělá lepší, když navíc ani není vaše, ale nějaké mladé Ukrajinky, co za ně dostala mizerně zaplaceno, protože jí to stačí, ona tím i tak nakrmí rodinu na relativně dlouhou dobu. Zapomeňte na drahé operace, co vám možná zvednou sebevědomí a nacpou do vás silikonová UFO (i krocan v USA na díkuvzdání, nebo kdy se tím cpou, má pak lepší nádivku než vy). Máme vás rádi takové, jaké jste, tělo je jen tělo a stejně se to jednou provalí, že nejste to, co zvenčí prezentujete. Vyhnete se pak mnohdy trapným okamžikům, kdy se partner jen diví, diví a zase diví, co že to je vedle něj za podivnou bytost, i když věřím, že nával vášně a příval hormonů udělá taky své a potom, jak se říká, "pozdě bycha honiti". Atraktivita, ta je v něčem jiném, v jemnosti, něžnosti, ženskosti a v neposlední řadě je záležitostí duše a osobního kouzla. Sebekrásnější žena, která je opilá, mezi ukazováčkem a prostředníčkem svírá cigaretu a za ucho drží půllitr s pivem, ztrácí na atraktivitě a zajímavosti, asi jako loď se dnem jako řešeto.



... a teď kamenujte :-)))

Jsou violoncellistky nymfomanky?