Hrrr do toho!!!

Tryskem k Vánocům a Novému roku 2008! Přeju, všem kdo sem patří, či kdo se sem zatoulal jen náhodou a musel číst ty moje bláboly a plky (pro neznalce tohoto, poněkud již archaického slova, uvádím, že jde o synonymum slova kecy, bláboly atd.), ať vás všechny potká ne to nejlepší, ale to, co si každý zaslouží, stejně tomu nikdo neunikneme. A navrch jeden slib - už nebudu plevelit tento blog, nebo se o to alespoň pokusím.

Domi-nick

Óda na předvánoční pohodu trochu jinak

V dálce bílo, u nás nic, blíží se čas vánoční
včera lilo o to víc, po hodině půlnoční
Nebojte se lidé milí, na Štědrý den napadá
mráz už přišel, mráz už sílí, bude plná zahrada
Co dál zbývá k dosažení té vánoční tradice?
připravte si milé ženy cukroví co nejvíce!
Uklidit vše, umýt auto nechte svého přítele
vyřádí se, vděčný za to, že se tváříš vesele
Dárky balit, stromek zdobit, všechno voní vánoci
skořici do čaje hodit, bavit se až do noci
Takhle mají poslouchejte vypadati svátky
ne se zlobit, ohlížet se pořád jenom zpátky
Obvolejte dobré známé, popřejte jim lásku včas
úsilí do toho dané jednou se vám vrátí zas!

Veselé Vánoce a šťastný Nový rok!

Ztráty a nálezy

Ztráty a nálezy, má dáti – dal,
stojím, tu koukám se, hledím v dál,
jak Ježíš Kristus na kříži cest,
jenž vedou,nebo mohly by vést,
ke štěstí lásce, zradě a úspěchu.
Vítr tu vane, fouká a řve,
písek v očích, slepota, tíž.
Chci utíkat, běžet, blíž a blíž,
k tomu co přinese zapomnění,
na hloupost, malost, ublížení.
Za čáru ponoru, na kraj světa,
na konec zemské desky,
kde láme se a končí a začíná nicota.
Na hranici kosmíru.
Tam kde hnisavé boláky minulosti
nebolí a blednou.

Ztráty a nálezy, má dáti – dal,
stojím tu koukám se, ptám se dál,
co bude se mnou, co bude s ní,
co bude s tebou, co bude s ním.
Co bude s námi, rád bych znal.
Blíže k zemi, blíže k cíli,
ptám se zda-li se podaří úsilím, pílí,
vystavět pevnost našich já.
Osud nás svedl a zase rozdělil,
kdo víc co je jeho osud, kde je náš cíl.

Ztráty a nálezy, má dáti – dal,
stojím tu koukám se, tápu tu dál,
jak slepý předčitatel revoluční prózy,
pod paží svírám knihu s obrázky.
Sen o snu, virtuální realita, reálná virtualita a bačkorky našich dětí.

Ztráty a nálezy, má dáti – dal,
stojím tu nadechnu se a křičím v dál,
dosáhnu svého, já budu král,
i když ne každý by mi to přál,
i když ne každý by o to stál.

Ztráty a nálezy, má dáti – dal,
co bych za to, Bože dal!

Óda na předvánoční pohodu

Levá, pravá, přední, zadní,
život, to je príma věc,
tu máš, šmejde, kopanec,
to je daň za tvoje žití,
občas úspěch, občas bití.

Tak tu stojím rozkročen,
zvracím na ten krásný den,
tohle je to krásné bytí?
Díky, nechci, je to k zblití…
(podotkl muž s nakopanou řití)


_____________________

Pokud jsem snad někoho pohoršil, omlouvám se, možnost stažení tu je kdykoliv.